• Seznam doporučené četby ke studiu slovenské literatury 19. století
• Seznam doporučené četby ke studiu slovenské literatury 20. století
• Seznam doporučené četby ke studiu maďarské literatury 19. století
• Seznam doporučené četby ke studiu maďarské literatury 20. století a současnosti
• Seznam doporučené četby ke studiu polské literatury 19. století
• Seznam doporučené četby ke studiu polské literatury 20. století
• Seznam doporučené četby ke studiu polské literatury po roce 1989

V samostatném bakalářském studiu existují 3 skupiny povinně-volitelných předmětů. V rámci každé si studenti sami vybírají kurzy.

Skupina PVP I: Metodologie výzkumu

Na výběr má student mezi Úvodem do metod sociálních věd (ASGV10006), Úvodem do metod terénního výzkumu (ATERMET01), Úvodem do práce s jazykovými korpusy (AKORPUS01) a Úvodem do religionistiky (ARL100311).

Skupina PVP II: Středoevropské kulturně-historické souvislosti

Na výběr má student mezi předměty Dějiny Slovenska do roku 1918 (ASE100266), Maďarské reálie (ASE100154), Dějiny Maďarska po roce 1918 (ASE100327), Slovenské reálie (ASE100158), Dějiny Slovenska po roce 1918 (ASE100329), Polské reálie (ASE100156), Dějiny Polska do roku 1918 (ASE100282), Dějiny Uher do roku 1918 (ASE100216) a Dialektologie a variety slovenštiny (ASEV00354).

Skupina PVP III Romistický výběrový blok

V rámci tohoto bloku jsou každý semestr realizovány různé předměty.

V rámci sdruženého bakalářského studia existuje jen jedna skupina povinně-volitelných předmětů (Dějiny a kultura Romů), ze které si student volí jeden povinný předmět samostatného studia (Romové a Indie: interdisciplinární diskurs o původu; Subetnické skupiny Romů; Dějiny Romů v Evropě; Romské umění; Romština, společnost, kultura).

. Jazyk

1. Maďarské hlásky podle místa a způsobu tvoření
2. a/ Charakteristika fonémů v maďarštině, vztahy mezi fonémy, druhy opozic,
3. b/ Spojování fonémů (hangrend, illeszkedés)
4. a/ Vzájemné působení souhlásek (asimilace, splývání, zkracování, vysouvání)
5. b/ Přízvuk a intonace
6. Morfémy (druhy morfémů)
7. Spojování morfémů (způsob spojování, pořadí morfémů v maďarštině, problematika „spojovací samohlásky“
8. Kmen a jeho druhy, typy slovesných a jmenných kmenů
9. Časování určité a neurčité, časování ikových sloves
10. Slovesná jména
11. Ohýbání jmen, gramatické znaky, pádové koncovky, postpoziční konstrukce
12. Složeniny pravé (souřadné, podřadné) a nepravé
13. Tvoření slov (nejvýznamnější slovotvorné přípony, další způsoby tvoření slov)
14. Frazeologie, frazeologické jednotky
15. Lexikologie a lexikografie, slovní zásoba maďarštiny
16. Jazykové varianty maďarštiny
17. Maďarský jazyk z genetického a typologického hlediska

2. Literatura

1. a) Literatura poslední třetiny 18. století – charakteristika; otázka národního jazyka, národní minulosti; (György Bessenyei, József Kármán, Ferenc Kazinczy).
   b) Klasicismus a osvícenství (Mihály Vitéz Csokonai, Mihály Fazekas, Dániel Berzsenyi)
2. a) Počátky maďarského dramatu (József Katona)
   b) Maďarská romantika (Mihály Vörösmarty).
3. a) Ferenc Kölcsey
   b) Román v době reformní (József Eötvös)
   c) Poezie doby reformní (Mihály Vörösmarty)
4. a) Sándor Petőfi
   b) „Lidovost“ v literatuře
5. Mór Jókai.
6. Imre Madách
7. János Arany
8. Literatura poslední třetiny 19. století (László Arany, János Vajda, Gyula Reviczky, Jenő Komjáthy, Sándor Bródy, Mór Jókai)
9. Kálmán Mikszáth
10. Periodizace, společensko-politický kontext na přelomu 19. a 20. století
11. Význam časopisu Nyugat v maďarské literatuře
12. Velká generace Nyugatu, tvůrci tzv. revoluční (Endre Ady, Zsigmond Móricz) a estétské větve (Dezső Kosztolányi, Mihály Babits, Árpád Tóth aj.)
13. Hnutí lidových spisovatelů (László Németh, Gyula Illyés aj.) a jejich vliv na současnou maďarskou literaturu
14. Tzv. urbánní literatura (Sándor Márai aj.), její kořeny a pokračovatelé urbánních tradic
15. Antifašistická literatura (Miklós Radnóti aj.) předválečného období
16. Socialistická literatura (Attila József aj.) meziválečného období
17. Maďarská avantgarda (Lajos Kassák aj.)
18. Generace časopisu Újhold (Novoluní): tvůrci tradičních měšťanských hodnot (János Pilinszky. Ágnes Nemes-Nagy. Magda Szabóová aj.)
19. Maďarská groteska: István Örkény aj.
20. Vznik a vývoj maďarské postmoderny: Géza Ottlik, Péter Esterházy aj.
21. Mistři básnických forem: Sándor Weöres, Ferenc Kovács András, Lajos Parti Nagy aj.
22. Nositel Nobelovy ceny za literaturu: Imre Kertész
23. Maďarská exilová a samizdatová literatura (Sándor Márai, György Konrád aj.)
24. Maďarská literatura za hranicemi (András Sütő, Lajos Grendel aj.)

3. Dějiny

1. Počátky maďarského národního obrození (Kazinczy, Jakobínské hnutí)
2. Reformní období v Uhrách (politický a hospodářský vývoj)
3. Revoluce v Uhrách a maďarská politika 1848–1849
4. Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a jeho důsledky
5. Politický a kulturně-společenský vývoj Uher v letech 1867–1914
6. Zrození versailleského mírového systému; Trianonské Maďarsko ve 20. a 30. letech – základní rysy vnitropolitického a zahraničněpolitického vývoje
7. Maďarsko jako satelit Německa (1939–1945)
8. Maďarsko v období tzv. lidových demokracií (1945–1948)
9. Maďarsko v období Rákosiho diktatury (1949–1956)
10. Revoluce 1956
11. Hlavní rysy maďarského modelu socialismu (Krize maďarského modelu socialismu)
12. Maďarské reformní programy; zrod občanské společnosti v Maďarsku

soubor.pdf

1. Jazyk

a. teoretická část

1. Fonetika a její základní jednotky. Historie, metody výzkumu. Stavba a fungování mluvidel. Zvuk.
2. Klasifikace polských hlásek. Artikulační charakteristika polských samohlásek a souhlásek. Hláskové změny. Asimilace progresivní a regresivní.
3. Spisovná výslovnostní norma současné polštiny. Ortoepie a ortofonie. Hlavní pravidla polské ortografie.
4. Předmět a oblast výzkumu fonologie. Foném a hláska. Typy fonologických opozicí.
5. Morfonologie, charakteristika morfonologických alternací.
6. Morfologie a její vymezení v rámci jazykovědy. Typy morfémů, varianty morfémů.
7. Morfologické kategorie současného polského jazyka.
8. Slovní druhy – jejich charakteristika.
9. Flexe, základní jednotky, morfologická výstavba flektivních tvarů.
10. Flexe a slovotvorba, slovotvorná stavba slova. Pojem slovotvorného významu, slovotvorné kategorie a slovotvorného typu.
11. Charakteristika substantivních derivátů.
12. Charakteristika adjektivních derivátů.
13. Charakteristika verbálních derivátů.
14. Charakteristika adverbiálních derivátů.
15. Teorie významu, složky významu.
16. Polská lexikografie.
17. Pojem syntaxe v jazykovědě. Syntax a morfologie. Syntaktická akomodace. Konotace. Pojetí konotace v lingvistice.
18. Hlavní a vedlejší větné členy. Věta jednoduchá. Syntaktický rozbor.
19. Souvětí. Druhy souvětí souřadných. Druhy souvětí podřadných. Složitá souvětí. Syntaktický rozbor.
20. Slovosled a řazení výpovědí v textu.

b. praktická část

1. Fleksja imienna
   1. Odmiana rzeczowników, przymiotników i zaimków przez przypadki w liczbie pojedynczej i mnogiej.
   2. Odmiana liczebników głównych, porządkowych i zbiorowych przez przypadki w liczbie pojedynczej i mnogiej.
2. Fleksja czasownika
   1. Koniugacje (czasowniki regularne i nieregularne).
   2. Czas teraźniejszy, przeszły i przyszły.
   3. Aspekt.
   4. Tryb oznajmujący.
   5. Tryb rozkazujący.
   6. Tryb przypuszczający.
   7. Odmiana czasowników w stronie czynnej, biernej i zwrotnej.
   8. Formy nieosobowe.
   9. Tworzenie i użycie imiesłowów (imiesłowy przymiotnikowe czynne i bierne, imiesłowy przysłówkowe współczesne i uprzednie).
3. Derywacja
   1. Stopniowanie przymiotników.
   2. Tworzenie i stopniowanie przysłówków.
   3. Nazwy mieszkańców kontynentów, krajów i miast oraz przymiotniki od nich tworzone.
   4. Nazwy żeńskie.
   5. Przymiotniki odrzeczownikowe.
   6. Nazwy czynności.
   7. Nazwy cech abstrakcyjnych.
   8. Nazwy deminutywne.
4. Katalog tematyczny
   1. Człowiek.
   2. Rodzina.
   3. Życie codzienne.
   4. Sposoby spędzania wolnego czasu.
   5. Sport.
   6. Mieszkanie.
   7. Miasto i wieś.
   8. Podróże i środki transportu.
   9. Praca.
   10. Edukacja.
   11. Zakupy i usługi.
   12. Zdrowie.
   13. Uzależnienia.
   14. Odżywianie.
   15. Tradycje, zwyczaje, święta.
   16. Media i kultura.

2. Literatura

1. Specifika polského romantismu (mesianismus, wallenrodismus, zkušenost vyhnanství), romantický vzor básníka-věštce (Mickiewicz, Słowacki, Krasiński), romantický hrdina
2. Podoby polského pozitivismu (Prus, Orzeszkowa, Sienkiewicz aj.)
3. Mladé Polsko: nové umělecké směry přelomu století (J. Kasprowicz, K. Przerwa-Tetmajer, L. Staff, B. Leśmian), mladopolská bohéma (St. Przybyszewski, T. Miciński)
4. Proměny polské prózy (S. Żeromski aj.) a dramatu (S. Wyspiański) na začátku 20. století
5. Avantgardní směry po 1. světové válce (futurismus, Krakovská avantgarda) a jejich dědictví
6. Meziválečné dvacetiletí: další podoby polské poezie (Skamander, expresionismus, lidové inspirace)
7. Meziválečná polská próza (politicko-společenská tematika, historická a psychologická próza, experimentální próza a tradice grotesky – B. Schulz, W. Gombrowicz)
8. 8. Situace po 2. světové válce: reakce na válku (T. Borowski, G. Herling-Grudziński aj.), generace Kolumbů, nástup a dopady socialistického realismu a polské „tání“
9. Fenomén polské exilové literatury (Paříž, Londýn)
10. Vývoj polského dramatu po 1. světové válce (Witkacy, meziválečné avantgardní drama, Mrożek, Różewicz a tradice absurdního dramatu)
11. Experimentální narativita (L. Buczkowski aj.), nové podoby polské prózy (tzv. existenciální próza, židovská tematika apod.)
12. Nové tendence v poezii 60. a 70. let: generace roku 1956, lingvistická poezie, turpismus; Nová vlna vs. starší generace básníků (Cz. Milosz, W. Szymborska, Z. Herbert)
13. Próza 70. a 80. let (krize literární fikce?)
14. Nové tendence v současné polské literatuře (mytologizace, postmoderní koncepty, tzv. literatura malých vlastí, hra se žánry, genderový aspekt literární tvorby, angažovaná literatura, estetica campu)

3. Dějiny

1. Krize polského šlechtického státu, rozdělení Polska
2. Polská povstání v 19. století
3. Polská emigrace v 19. století
4. Velkoknížectví varšavské a Království polské
5. Vznik a vývoj politických stran
6. První světová válka
7. Vytváření poválečných hranic nového státu
8. Polsko v meziválečném období
9. Druhá světová válka
10. Národnostní menšiny v Polsku

soubor.pdf

1. Jazyk

1. Znakovosť jazyka. Jazykový znak a jeho vlastnosti.
2. Systém jazyka. Roviny jazykového systému.
3. Vzťah fonetiky a fonológie. Hláska a fonéma. Komutačný test. Hláska a písmeno.
4. Klasifikácia slovenských hlások.
5. Pravopisné a výslovnostné rozdiely medzi slovenčinou a češtinou.
6. Vokalický a konsonantický systém. Centrum a periféria.
7. Dvojhlásky v slovenčine. Rozdiel medzi dvojhláskami a samohláskovými skupinami.
8. Neutralizácie a alternácie v slovenčine.
9. Suprasegmentálne vlastnosti slovenčiny.
10. Morfológia, jej predmet. Morféma a gramatická kategória. Morfologická typológia.
11. Morfologické rozdiely medzi slovenčinou a češtinou.
12. Slovné druhy.
13. Menné gramatické kategórie. Životné a neživotné substantíva.
14. Skloňovanie substantív. Pádové osobitosti jednotlivých vzorov.
15. Adjektíva. Klasifikácia adjektív, vzťah sémantických a formálnych adjektívnych typov. Skloňovanie, stupňovanie.
16. Pronominá a numeráliá. Klasifikácia a otázky ohýbania.
17. Verbá. Slovesné kategórie. Intencia slovesného deja. Slovesné triedy, časovanie slovies.
18. Slovesné tvary. Jednoduché a zložené slovesné tvary. Určité a neurčité slovesné tvary.
19. Neohybné slovné druhy. Charakteristika neohybných slovných druhov.
20. Syntax, jej vzťah k morfológii a lexikológii. Sloveso ako centrálny prvok vety.
21. Veta, syntagma, vetný člen. Významové a formálne vzťahy.
22. Významová (sémantická), gramatická, intonačná a modálna stránka vety.
23. Valenčná syntax, valenčná štruktúra vety.
24. Dvojčlenné a jednočlenné vety, intenčné typy.
25. Transformácie vetných štruktúr, deagentizácia, nominalizácie.
26. Vetné členy a polovetné konštrukcie.
27. Priraďovacie súvetia. Typy priraďovacích súvetí.
28. Podraďovacie súvetia. Druhy vedľajších viet.
29. Nadvetná syntax. Konektory.
30. Syntaktické diferencie medzi slovenčinou a češtinou.
31. Lexikológia a derivatológia. Lexéma, seméma, lexia, séma, lema.
32. Motivovanosť v slovnej zásobe. Semaziológia a onomaziológia.
33. Systém v slovnej zásobe, lexikálna, slovotvorná paradigmatika.
34. Tvorenie slov v slovenčine. Paradigmatické vzťahy rovnakokoreňových a rôznokoreňových derivátov. Slovotvorné hniezdo, slovotvorná paradigma, slovotvorný rad. Slovotvorný typ. Onomaziologické kategórie.
35. Sémantické vzťahy medzi lexémami (polysémia, synonymia, antonymia, homonymia, paronymia, hypero-hyponymia).
36. Diferenciácia slovnej zásoby z viacerých hľadísk.
37. Lexikografia. Spracovanie hesiel vo výkladovom slovníku, informačné aspekty zložiek slovníkového hesla. Lexikálna a slovotvorná perifráza.
38. Lexikografické spracovanie slovenčiny a češtiny – existujúce slovníkové diela a ich charakteristika.
39. Lexikálne zhody a diferencie medzi slovenčinou a češtinou.

2. Literatura

1. Klasicizmus: estetická a ideová východiska (osvícenství), fáze klasicizmu, žánrová struktura a poetika. Nejvýznamnější představitelé a jejich tvorba. Jazyková a konfesionální otázka v obrozenecké literatuře.
2. Podoby první fáze slovenského národního obrození (1780–1815) – poezie (Augustín Doležal, Juraj Fándly, Juraj Palkovič, Bohuslav Tablic). Básnické, literárněhistorické a překladatelské dílo Bohuslava Tablice.
3. Próza osvícenského klasicizmu (Jozef Ignác Bajza a Juraj Fándly).
4. Poezie slovenského klasicizmu, časomíra jako výchozí prozodický systém klasicizmu (Ján Hollý).
5. Preromantizmus – charakteristika preromantizmu a biedermeieru, poetika a žánrová struktura. Nejvýznamnější představitelé a jejich tvorba. Typologie preromantizmu a biedermeier: (Karol Kuzmány a Anton Ottmayer). Preromantizmus v díle Jána Kollára a Karla Kuzmányho.
6. Dílo Jána Kollára a význam jeho osobnosti v slovenském i českém národním obrození.
7. Romantizmus – poetika a žánrová struktura, typologická charakteristika, česko-slovenské literární vztahy.
8. Próza v období romantizmu – charakteristika typologických znaků prózy v období slovenského romantizmu. Hlavní představitelé: Hurban, Kalinčiak.
9. Poezie v období romantizmu – charakteristika typologických znaků poezie v období slovenského romantizmu, poetika, žánrová struktura. Hlavní představitelé a jejich tvorba: Chalupka, Kráľ, Sládkovič, Botto).
10. Na cestě od romantizmu k realizmu: poezie a próza v 50.–70. letech 19. století. Žánrová struktura, časopisecká tvorba a polemiky. Hlavní představitelé a jejich tvorba: Záborský, Kubáni, Laskomerský, Banšell.
11. Realizmus – geneze realizmu, generační spory, typologie a žánrová struktura, tematické rozvrstvení.
12. Próza v období realizmu – žánrová a tematická diferenciace prózy. Charakteristika realistické poetiky v tvorbě Vajanského a Kukučína. Charakteristika próz Tajovského, Jesenského, Timravy. Memoárové žánry v období realizmu.
13. Poezie v období realizmu – žánrová a tematická diferenciace poezie, poetika a tematika veršované epiky, podoby lyriky. Tvorba Vajanského, Hviezdoslava.
14. Slovenská moderna: literárněhistorické a estetické vymezení. Dílo Ivana Kraska, lyrika J. Jesenského. Periodizace literatury v průběhu 20. století, charakteristika jednotlivých období, literární časopisy, literárněhistorický kontext.
15. Podoby expresionismu v meziválečném období (J. Hrušovský, I. Horváth, G. Vámoš).
16. Na pomezí mezi realismem a expresionismem (tvorba J. C. Hronského, M. Urbana).
17. Poezie v meziválečném období – dozvuky symbolismu a neosymbolismus: J. Smrek, J. B. Lukáč, L. Novomeský).
18. Katolická moderna a nadrealizmus.
19. Lyrizovaná próza a naturizmus.
20. Poezie po druhé sv. válce: schematismus, snahy o jeho překonání, neomodernismus (Válek) a tradicionalismus (Rúfus, Turčány), doznívání nadrealizmu. Konkretisti. Osamělí běžci.
21. Próza období 1945–1948.
22. Próza 50. let – charakteristika období.
23. Próza 60. let – překonání schematismu, experimentální próza…
24. Próza 70. a 80. let – charakteristika období, románové ságy, historizující prózy…
25. Literatura konce 80. let.

3. Dějiny

1. Anton Bernolák a první pokusy o kodifikaci slovenského jazyka (počátky slovenského národního obrození)
2. Slovenské národní obrození a jeho významní představitelé ve 20.–40. letech 19. století (Ľ. Štúr, J. Miloslav Hurban)
3. Slovenské národné hnutie a revolúcia v rokoch 1848–1849
4. Martinské centrum – Stará škola – Nová škola
5. Katolíci a evangelíci ve slovenském národním hnutí
6. Národnostní otázka v Uhersku na přelomu 19. a 20. století (politické aktivity slovenské politiky po rakousko-uherském vyrovnání)
7. Česko-slovenské vztahy a slovakofilské hnutí na přelomu 19. a 20. století
8. Koncepty federalizace a perspektivy transformace rakousko-uherské monarchie v předválečném období a za doby Velké války (O. Jászi, M. Hodža, K. Renner, T.G. Masaryk)
9. Problémy politického a administrativního začleňování Slovenska a Podkarpatské Rusi do ČSR
10. Mírová konference v Paříži. Stanovení hranic Slovenska a Podkarpatské Rusi, saintgermainská mírová smlouva, trianonská mírová smlouva.
11. Představy o uspořádání státu a postavení Slovenska v něm. Návrhy na autonomii Slovenska a slovenská politika (F. Juriga, Ľ. Labay, V. Tuka).
12. Slovenská republika 1939–1945 (charakter státu, židovská otázka, arizace)
13. Federalizace a decentralizace státu 1945-1968 (pražské dohody, zákon o federaci, postavení slovenských národních orgánů – SNR, Sbor pověřenců)
14. Období „Normalizace“ a Slovensko – charakter režimu, opoziční skupiny na Slovensku