Státní zkouška se zpravidla koná druhý den po obhajobách a skládá se z písemné a ústní části.
V den konání ústní části je třeba s sebou mít odpovídající seznam prostudované odborné literatury z jazyka, historie a literatury řazený abecedně a strukturovaný podle oblastí. Seznam je vhodné předem konzultovat se zkoušejícími, otázky se však předem nestanovují.
Písemná práce se píše vždy jako první a trvá zpravidla dvě až tři hodiny. Obvykle skládá z písemné eseje v daném profilovém jazyce na jedno ze tří zadaných témat, okruhy témat se týkají se povinných předmětů studia společných jednooborovému i dvouoborovému studiu a pro studenty bakalářského studia také překladu textu v profilovém jazyce (překlad z jazyka specializace do češtiny, tedy např. ze srbštiny do češtiny, z bulharštiny do češtiny, ze slovinštiny do češtiny apod.). Studentům je umožňěno nahlédnutí do slovníku. Při psaní je přítomen některý ze členů katedry jako pedagogický dozor.
Odpoledne téhož dne následuje ústní zkouška během níž jsou studentovi zadány otázky. U bakalářského studia a navazujícího magisterského studia modul literárně-historický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí z historie, u navazujícího magisterského modul lingvisktický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí ze slavistiky či rumunštiny, případně albánštiny (dle specializace). Otázky jsou zadávány na základě seznamu literatury a primární vliv má to, jaký modul student v bakalářském či magisterském studiu absolvoval.