Jihovýchodoevropská studia (Bc., Mgr.)

Podoba bakalářské/magisterské zkoušky

BZK a SZZK studijního programu Jihovýchodoevropská studia se konají ve dvou částech:

1. Obhajoba bakalářské či magisterské práce (den 1).

Informace k průběhu obhajob

 Aby mohla obhajoba proběhnout, je třeba být řádně přihlášen v SIS-u (obhajoba kvalifikační bakalářské práce je jednou z částí státní závěrečné zkoušky).

Posudky závěrečné práce budou zveřejněny v SIS nejpozději pět pracovních dní datem obhajoby.

Obhajoba kvalifikační práce zpravidla trvá kolem 30 minut a kromě diplomanta se jí účastní předseda komise, který obhajobu řídí, dále vedoucí práce, oponent a případně členové komise. Jelikož jsou obhajoby veřejné, může se jich účastnit široká veřejnost či stávající studenti.

Samotná obhajoba probíhá následovně:

  1. Nejprve diplomant krátce představí svou práci, ideálně v rozsahu pěti až deseti minut. Při představování práce je dobré mít jako oporu předem připravenou bodovou osnovu s některými formulacemi, klíčovými pojmy apod. Práce nemusí být představena komplexně, ale je vhodné zmínit, proč diplomant volil dané téma a jaké metodologické či jiné problémy při psaní musel řešit, k jakým hlavním zjištěním dospěl. Lze také kriticky zhodnotit některá svá rozhodnutí a říci, jak by se při zpracovávání dalo postupovat jinak. Případně lze nastínit další možné oblasti výzkumu vašeho tématu.
  2. Vedoucí práce a oponent přečtou své posudky, poté je diplomant vyzván, aby na vznesené připomínky reagoval. Vedoucí či oponent mohou na vaše odpovědi dále reagovat (případně na svoje připomínky navzájem).
  3. Předseda otevře debatu, do níž se mohou zapojit i členové katedry, případně veřejnost.
  4. Po skončení debaty diplomanta a případné hosty z řad veřejnosti předseda komise vyzve, aby se odebrali za dveře. Členové komise se poradí o výsledku obhajoby, který bude vzápětí oznámen. Tím obhajoba končí, diplomant si může odnést jeden výtisk své práce domů.

Atmosféra obhajob bývá kolegiální, proto není třeba se přehnaně obávat.

2. Státní zkouška (den 2) skládající se ze dvou částí: Písemná práce (den 2 dopoledne) +  Ústní zkouška (den 2 odpoledne)

Informace k průběhu státní zkoušky

Státní zkouška se zpravidla koná druhý den po obhajobách a skládá se z písemné a ústní části.

V den konání ústní části je třeba s sebou mít odpovídající seznam prostudované odborné literatury z jazyka, historie a literatury řazený abecedně a strukturovaný podle oblastí. Seznam je vhodné předem konzultovat se zkoušejícími, otázky se však předem nestanovují.

Písemná práce se píše vždy jako první a trvá zpravidla dvě až tři hodiny. Obvykle skládá z písemné eseje v daném profilovém jazyce na jedno ze tří zadaných témat, okruhy témat se týkají se povinných předmětů studia společných jednooborovému i dvouoborovému studiu a pro studenty bakalářského studia také překladu textu v profilovém jazyce (překlad z jazyka specializace do češtiny, tedy např. ze srbštiny do češtiny, z bulharštiny do češtiny, ze slovinštiny do češtiny apod.). Studentům je umožňěno nahlédnutí do slovníku.  Při psaní je přítomen některý ze členů katedry jako pedagogický dozor.

Odpoledne téhož dne následuje ústní zkouška během níž jsou studentovi zadány otázky. U bakalářského studia a navazujícího magisterského studia modul literárně-historický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí z historie, u navazujícího magisterského modul lingvisktický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí ze  slavistiky či rumunštiny, případně albánštiny (dle specializace). Otázky jsou zadávány na základě seznamu literatury a primární vliv má to, jaký modul student v bakalářském či magisterském studiu absolvoval. 

Seznam četby k státní závěrečné zkoušce - rady pro studenty

K čemu seznam slouží:

  • Studenti oboru zpravidla dostávají otázky z jednotlivých okruhů právě na základě předloženého seznamu literatury.
  • V den ústní části BZK či SZZK student poskytne svůj seznam státnicové komisi, která na jeho základě studentovi přidělí otázky. Komise se při pokládání otázek nemusí řídit seznamem, pokud ho shledá nedostatečným.
  • Kvalita výsledného seznamu se může promítnout do závěrečného hodnocení, a to zejména v případě, že je seznam značně omezený.

Struktura seznamu:

  • Seznam četby k státní závěrečné zkoušce doporučujeme průběžně konzultovat s členy ústavu, a to nejlépe v době, kdy je dostatek času na to seznam zásadně doplnit.
  • Seznam má obsahovat literaturu probíranou v rámci povinných předmětů bakalářského a navazujícího magisterského studia. Zároveň by měl odrážet odborné zájmy studenta, je tedy vhodné zařazovat literaturu přečtenou v rámci povinně volitelných předmětů či jakoukoliv oborovou literaturu přečtenou „navíc“.
  • Součástí seznamu by měly být především texty vědecké. Popularizační, informační texty či texty z novin či blogů uvádět spíše nedoporučujeme.
  • Jednotlivé tituly v seznamu je třeba uvádět v jednotném bibliografickém formátu.
  • Seznam doporučujeme řadit podle jednotlivých disciplín, tedy okruhy jazykovědný, historický a literární.

Obhajobu a státní zkoušku lze absolvovat odděleně pouze na základě žádosti, kterou je nutné podat přes podatelnu v dostatečném předstihu před termínem přihlášení ke státní zkoušce.

Úvod > Studium > Jihovýchodoevropská studia (Bc., Mgr.)