Polonistika (Bc.)

Obsah stránky:

Několik základních údajů

Jít nahoru

Proč studovat polštinu a polonistiku na Filozofické fakultě UK?

  • Polsko je druhým největším sousedem České republiky. Tyto dvě země vždy pojily, pojí a budou pojit velmi těsné kulturní, politické a ekonomické vztahy. Oba státy jsou členy Visegrádské čtyřky, regionálního uskupení úzké vzájemné spolupráce.
  • Polsko je největší visegrádskou zemí s potenciálem ovlivňovat dění v našem regionu i na scéně Evropské unie.
  • Zároveň je polština velmi blízká češtině, což Čechům značně usnadňuje, aby se tento jazyk naučili.
  • Naši vyučující poskytují studentům individuální přístup.
  • Studium v centru Prahy dává mnoho unikátních možností – včetně možnosti navštěvovat kulturní programy Polského institutu a Velvyslanectví Polské republiky, se kterými naše katedra spolupracuje.
  • Polsko je blízko a díky bohaté nabídce stipendií můžete během studia vyjet na stáž na nejlepší polské univerzity.
Jít nahoru

Kombinovatelnost

Specializaci Polonistika lze studovat:

  • sdruženě: v kombinaci s kterýmkoli programem bakalářského studia FF UK umožňujícím sdružené studium – doporučujeme třeba programy: český jazyk a literatura, němčina pro překlad a tlumočení, historie, politologie, etnologie, sociologie (přehled všech otevíraných studijních programů zde)
  • dvouspecializačně: v kombinaci s jinou specializací programu Středoevropská studia (hungaristika, slovakistika, romistika)
  • samostatně (tj. pouze specializaci Polonistika)
Jít nahoru

Charakteristika studia

Tříleté studium se zaměřuje zejména na následující tři oblasti:

  • polský jazyk
  • polské reálie a dějiny
  • polská literatura

Studium výše uvedených oblastí je prohlubováno a rozšiřováno volitelnými předměty, které naše katedra každý semestr nabízí. Kromě toho musí student/ka navštěvovat také určité množství předmětů dle vlastního výběru z nabídky celé Univerzity Karlovy, čímž rozšíří svoje znalosti, schopnosti a kvalifikaci.

Posluchač/ka má během studia široké možnosti vyjet do Polska na letní jazykové školy a na semestrální či dvousemestrální studijní pobyty (na což může získat stipendium v rámci různých programů, např.: Erasmus+, CEEPUS, Mezinárodní visegrádský fond, mezivládní dohoda). Díky tomu může značně obohatit své znalosti a získat bezprostřední zkušenosti s polským prostředím.

K možnostem, které studium této specializace nabízí, patří rovněž exkurze do Polska i jiných zemí střední Evropy, odborné stáže v Polském institutu či na Velvyslanectví Polské republiky v Praze, studentské soutěže a další aktivity.

V případě, že se student/ka rozhodne studovat pouze specializaci Polonistika (tzv. samostatné studium), volí si navíc jeden z rozšiřujících studijních modulů:

  • bohemistika (dějiny češtiny a české literatury)
  • germanistika (dějiny, reálie a literatura německé jazykové oblasti)
  • hungaristika (maďarské reálie, dějiny a literatura)
  • slovakistika (slovenské reálie, dějiny a literatura)
  • slavistika (jazykověda slovanských jazyků)
  • dějiny středovýchodní Evropy (české, slovenské a maďarské dějiny)
  • literatury středovýchodní Evropy (slovenská a maďarská literatura)

Absolvent bakalářské specializace Polonistika může v případě zájmu pokračovat na dvouletém navazujícím magisterském programu Středoevropská studia: polonistika.

Seznam předmětů specializace Polonistika (samostatné studium, tj. pouze specializace Polonistika)
Seznam předmětů specializace Polonistika (sdružené studium, tj. v kombinaci s jiným studijním programem či specializací)

Jít nahoru

Kompetence absolventa/ky a jeho uplatnění

Absolvent/ka této specializace:
  • ovládá polštinu přinejmenším na stupni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
  • má znalosti o polských reáliích, dějinách a literatuře
  • je tudíž schopen samostatně se orientovat v polském prostředí a v informačních zdrojích, které jsou v polském jazyce a/nebo se týkají Polska
  • je schopen minimálně na úrovni B2 překládat z a do polštiny
  • má základní znalosti z oblasti vědecké metodologie jednotlivých složek studia (jazykověda, literární věda, historie)
Oblasti uplatnění:
  • soukromý sektor (např. ve firmách zaměřených na spolupráci s Polskem nebo v zahraničních firmách vstupujících na český trh)
  • turistický ruch (odborný průvodce, koordinátor cestovní kanceláře apod.)
  • překladatelství a tlumočnictví
  • kulturní a mediální sféra (práce v médiích, kulturních periodicích, monitoring polských médií, odborný či jazykový redaktor apod.)
  • veřejný sektor, státní instituce a diplomatické služby (veřejné instituce specializující se na kulturní, diplomatické a obchodní aktivity – např. velvyslanectví, kulturní instituty, CzechTourism apod.; analytické služby, práce v mezinárodních vládních i nevládních organizacích)
  • akademická sféra (vysoké školy, ústavy Akademie věd, výzkumná centra apod.)
  • atd.
Jít nahoru

Přijímací zkouška

Kompletní obecné informace o přijímacím řízení na FF UK (včetně všech termínů) naleznete na stránce https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/uchazec/.

Požadavky studia programu

  • Pro studium programu se předpokládají obecné schopnosti a znalosti důležité pro vysokoškolské studium programů zaměřených na studium jazyka a kultury, tj. zejména schopnost jazykové reflexe, schopnost uvažovat o přečteném textu, schopnost usouvztažňovat poznatky a schopnost adekvátně se vyjadřovat.
  • Vstupní znalost polštiny není požadována.
  • Znalost polských literárních děl je u přijímací zkoušky výhodou, nikoli podmínkou.
  • Předpokládá se obecný kulturní a historický rozhled, hlubší znalosti středoevropského region či Polska jsou u přijímací zkoušky výhodou.
  • Studijní program mohou studovat jak uchazeči a uchazečky bez předchozího vzdělání zaměřeného na tematiku zvolené specializace, tak uchazeči a uchazečky s polskou maturitou.

Popis přijímací zkoušky

Přijímací zkouška je jednokolová a probíhá formou rozhovoru o délce 15–20 min., který má následující tematickou strukturu a bodové hodnocení:

1) motivace ke studiu a zájem o obor (max. 20 bodů)

  • nadprůměrná motivace – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o zájmu o obor: 20–14 bodů
  • průměrná motivace – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor (např. předložený seznam četby obsahuje polskou beletrii a odbornou literaturu o Polsku): 13–7 bodů
  • slabá motivace – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor: 6–0 bodů

2) obecné jazykovědné znalosti (na češtině/slovenštině či dalších jazycích, které uchazeč/ka zná) a obecný kulturní a historický přehled, rovněž s ohledem na středoevropský region či Polsko (max. 50 bodů)

3) diskuse nad předloženým seznamem beletristické četby – uchazeč/ka předloží buď seznam tří či více děl z polské literatury přečtených v překladu či originále, nebo seznam přečtených děl z české a světové literatury (max. 30 bodů)

  • Seznam četby s přečtenou beletrií (viz 3. část zkoušky) a případně, nikoli však povinně, také s prostudovanou odbornou literaturou na jazykovědná, kulturní, historická aj. témata (která může sloužit jako podklad pro 2. část zkoušky). Vytištěný seznam se odevzdává u přijímací zkoušky.

Maximálně lze tedy získat 100 bodů. Přijat ke studiu je uchazeč/ka, který získá minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných (uveden ve vizitce specializace na stránkách přijímacího řízení FF UK).

Příprava na přijímací zkoušku

Znalost polštiny, polské literatury ani polských dějin a kultury nejsou u přijímací zkoušky nutností. Předpokládá se základní schopnost uvažovat o jazykových jevech (např. jazykových jevech v češtině či slovenštině či v jiném jazyce, který uchazeč/ka zná), obecný kulturní a historický přehled a zkušenost s četbou literárních děl české a světové literatury. Tedy znalosti a schopnosti na úrovni maturity.

Za znalosti týkající se polské literatury či polských dějin a kultury však může uchazeč/ka získat u přijímací zkoušky vyšší počet bodů. Žádná konkrétní literatura k takovéto přípravě na přijímací zkoušku není pevně předepsána, uchazeč/ka vybírá dle vlastního zájmu. Nebo může využít našich doporučení:

Obecné jazykovědné znalostiPolská beletriePolské dějiny a kultura

V případě, že chce uchazeč/ka rozšířit své dosavadní znalosti, může si prostudovat následující publikaci nebo některé její kapitoly dle vlastního výběru:

V případě, že se chce uchazeč/ka seznámit s některými díly polské literatury v českém překladu, můžeme doporučit např. následující texty (některé jsou dostupné i ve formě e-booku):

Tituly, které lze koupit jako papírové knihy nebo si je vypůjčit v knihovně:

  • knihy autorů Julian Stryjkowski, Tadeusz Konwicki, Wisława Szymborska, Ryszard Kapuściński a mnoha dalších
V češtině dostupná sekundární literatura věnovaná dějinám polské literatury:

K získání základních znalostí o společensko-politickém vývoji a reáliích Polska může uchazeč/ka prostudovat některý z následujících titulů či některou jeho část dle vlastního výběru:

  • Řezník, Miloš: Polsko. Praha: Libri, 2002. Ke koupi jako e-kniha za cca 50 Kč např. zde. [Stručnější, základní přehled polských dějin.]
  • Vavrouška, Petr: Polské duše. Praha: Radioservis, 2015. Ke koupi jako e-kniha za cca 100 Kč např. zde. [Soubor rozhovorů se dvěma desítkami výrazných osobností polského veřejného života.]
  • Davies, Norman: Polsko: dějiny národa ve středu Evropy. Praha: Prostor, 2003. [Detailnější přehled polských dějin.]
  • Chwalba, Andrzej: Polsko 1989–2008: dějiny současnosti. Brno: CDK, 2009. [Shrnutí novějších dějin Polska.]
  • Szczygieł, Mariusz (ed.): 20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygiela. Premedia, 2014. [Sbírka téměř třiceti textů, ve které jsou shrnuty „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.]
Jít nahoru
Úvod > Uchazeč/ka > Bakalářské studium > Polonistika (Bc.)