Polonistika (Mgr.)

Obsah stránky:

Několik základních údajů

Proč studovat polštinu a polonistiku na Filozofické fakultě UK?

  • Polsko je druhým největším sousedem České republiky. Tyto dvě země vždy pojily, pojí a budou pojit velmi těsné kulturní, politické a ekonomické vztahy. Oba státy jsou členy Visegrádské čtyřky, regionálního uskupení úzké vzájemné spolupráce.
  • Polsko je největší visegrádskou zemí s potenciálem ovlivňovat dění v našem regionu i na scéně Evropské unie.
  • Zároveň je polština velmi blízká češtině, což Čechům značně usnadňuje, aby se tento jazyk naučili.
  • Naši vyučující poskytují studentům individuální přístup.
  • Studium v centru Prahy dává mnoho unikátních možností – včetně možnosti navštěvovat kulturní programy Polského institutu a Velvyslanectví Polské republiky, se kterými naše katedra spolupracuje.
  • Polsko je blízko a díky bohaté nabídce stipendií můžete během studia vyjet na stáž na nejlepší polské univerzity.

Kombinovatelnost

Kombinovatelnost navazujícího magisterského programu Středoevropská studia je stejná jako kombinovatelnost našeho bakalářského programu Středoevropská studia. Specializaci Polonistika lze studovat:

  • sdruženě: v kombinaci s kterýmkoli programem bakalářského studia FF UK umožňujícím sdružené studium (přehled všech otevíraných studijních programů zde)
  • dvouspecializačně: v kombinaci s jinou specializací programu Středoevropská studia (hungaristika, slovakistika, romistika)
  • samostatně (tj. pouze specializaci Polonistika)

Charakteristika studia

Ta část dvouletého studijního plánu, která je společná pro samostatné i sdružené studium, se zaměřuje zejména na následující oblasti:

  • další prohloubení jazykové kompetence v polštině
  • variabilita polštiny (historická, nářeční, stylistická)
  • nejnovější polská literatura
  • aktuální otázky polonistiky
  • analýza polského textu nebo audiovizuálního materiálu v souvislotech
  • odborná/studijní stáž

Samostatné studium se dále zaměřuje primárně na překlad mezi češtinou a polštinou (obecnou část této výuky zajišťuje Ústav translatologie FF UK). Obsahuje následující oblasti:

  • teorie překladu a tlumočení, česko-polské překladatelské semináře, čeština pro překladatele
  • stará polská literatura
  • jeden další, kontaktový jazyk polštiny dle výběru (latina, litevština, lužická srbština, maďarština, romština, slovenština, ukrajinština)

Ve sdruženém studiu si student/ka místo toho volí několik povinně volitelných předmětů (např. předměty z plánu samostatného studia či další předměty).

Studium výše uvedených oblastí je prohlubováno a rozšiřováno volitelnými předměty. Student/ka musí navštěvovat určité množství předmětů dle vlastního výběru z nabídky celé Univerzity Karlovy, čímž rozšíří své znalosti, schopnosti a kvalifikaci.

Posluchač/ka má během studia široké možnosti vyjet do Polska na letní jazykové školy a na semestrální či dvousemestrální studijní pobyty (na což může získat stipendium v rámci různých programů, např.: Erasmus+, CEEPUS, Mezinárodní visegrádský fond, mezivládní dohoda). Díky tomu může značně obohatit své znalosti a získat bezprostřední zkušenosti s polským prostředím.

K možnostem, které studium této specializace nabízí, patří rovněž exkurze do Polska (popř. i jiných zemí střední Evropy), odborné stáže v Polském institutu či na Velvyslanectví Polské republiky v Praze, studentské soutěže a další aktivity.

Absolvent/ka navazující magisterské specializace Polonistika může v případě zájmu pokračovat v prohlubování své kvalifikace doktorským studiem.

Seznam předmětů specializace Polonistika (samostatné studium, tj. pouze specializace Polonistika)
Seznam předmětů specializace Polonistika (sdružené studium, tj. v kombinaci s jiným studijním programem či specializací)

Kompetence absolventa/ky a pracovní uplatnění

Odborné dovednosti:
  • mluvená a psaná polština na úrovni C1–C2 Společného evropského referenčního rámce
  • rozlišovat nuance polštiny
  • efektivní rešerše v informačních zdrojích k zadanému tématu
  • integrovat odborné oborové znalosti při analýze textu či jiného typu komunikátu v polštině
  • zprostředkovávat mezikulturní komunikaci mezi českým a polským prostředím
  • dovednost překládat texty mezi češtinou a polštinou
  • (u samostatného studia) aplikování systematických teoretických znalostí češtiny v rovině fonetické, lexikální, gramatické a stylové na překlad a redakci textu
  • (u samostatného studia) základní kompetence v dalším areálovém či kontaktovém jazyce
Oblasti uplatnění:
  • překladatelství, příp. tlumočnictví
  • vládní a nevládní neziskové organizace působící ve střední Evropě zaměřené na osvětu a kulturně společenské aktivity, lidská práva, budování občanské společnosti, sociální pomoc a poradenství
  • středoevropská média a nakladatelství (jazykový redaktor, odborný redaktor, editor, korespondent, mediální analytik, korektor)
  • vědecká a vědecko-pedagogická pracoviště (vysoké školy, ústavy akademie věd, výzkumná centra)
  • veřejná správa;
  • státní instituce vyvíjející kulturní, diplomatické nebo obchodní aktivity v regionu střední Evropy (Česká centra, Czechtourism, Czechinvest, Czechtrade apod.)
  • regionální veřejné organizace vyvíjející aktivity v oblasti přeshraniční spolupráce (regionální rozvoj, Euroregiony)
  • subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na tvorbu programové nabídky v oblastech střední Evropy (programový manažer cestovní kanceláře, odborný průvodce apod.)
  • organizace poskytující informační podporu pro domácí a zahraniční firmy vstupující na středoevropské trhy, nadnárodní společnosti působící ve státech střední Evropy řídící své aktivity z center v Praze, Bratislavě, Varšavě, Budapešti.
  • atd.

Přijímací zkouška

Kompletní obecné informace o přijímacím řízení na FF UK (včetně všech termínů) naleznete na stránce https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/uchazec/.

Popis přijímací zkoušky

Přijímací zkouška je jednokolová a probíhá formou písemné přípravy (30 min.) a poté rozhovoru o délce cca 20–30 min., který má následující tematickou strukturu a bodové hodnocení:

1) motivace ke studiu a zájem o obor (max. 10 bodů)

  • nadprůměrná motivace (10–7 bodů) – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o nadprůměrném zájmu o obor a přesahující povinnosti bakalářského studia
  • průměrná motivace (6–4 bodů) – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor v rámci povinností bakalářského studia
  • slabá motivace (3–0 bodů) – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor

2) jazykové kompetence v polštině na úrovni B2 a přehled o struktuře tohoto jazyka (max. 30 bodů)

3) přehled o polské literatuře 19.–21. století (max. 30 bodů)

4) přehled o polských dějinách a reáliích (max. 30 bodů)

U přijímací zkoušky musí uchazeč/ka prokázat jazykové znalosti, které jsou dány požadavky na ústní a písemný projev na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Zkouška začíná písemnou přípravou (v délce 30 minut) v úvodu dne, při níž jsou ověřovány praktické znalosti polštiny. V průběhu dne pak probíhá vlastní ústní zkouška, která trvá cca 20–30 minut a skládá se ze čtyř částí. Nejdříve uchazeč(ka) vysvětlí, proč se rozhodl(a) studovat právě program Středoevropská studia ve specializaci Polonistika na FF UK, a popíše, v čem zejména spočívá jeho/její zájem o obor. Při zkoušce z jazykových znalostí se vychází z již opravené písemné přípravy; požadován je ovšem i teoretický vhled do základních souvislostí a pravidel jazykového systému polštiny. Třetí část ověřuje znalosti polské literatury 19.–21. století, čtvrtá část pak znalosti dějin a reálií Polska a Poláků. (Zejména) U těchto dvou částí je brán zřetel na předložený seznam prostudované literatury – předpokládá se schopnost uchazeče, resp. uchazečky sestavit si vlastní výběr literatury na základě předchozího studia. Úroveň požadovaných znalostí odpovídá bakalářské zkoušce polonistiky našeho studijního programu (viz informace k bakalářské zkoušce).

Seznam prostudované beletrie zvolené specializace a odborné literatury relevantní pro polonistiku: Počet položek seznamu není stanoven. Vytištěný seznam se odevzdává u přijímací zkoušky.

Maximálně lze u přijímací zkoušky získat 100 bodů. Přijat ke studiu je uchazeč/ka, který získá minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístil v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných (uveden ve vizitce specializace na stránkách přijímacího řízení FF UK).